Křešice na Litoměřicku ještě neodstranily loňské povodňové škody
Křešice na Litoměřicku se stále ještě potýkají s následky loňských povodní. Obec čekala na peníze na jejich odstranění, řekl ČTK starosta Václav Kovařík (nez.). Křešice byly jednou z nejpostiženějších obcí v Ústeckém kraji, záplavy v obci způsobily škody za 231 milionů korun.
Hned po povodních Křešice odstranily prvotní škody za finanční pomoci od státu. Dosud ale čekaly na dotace, aby mohly opravit školu, budovu hasičů, místní komunikace nebo hřiště. "Dlouho nebyl vypsán vhodný dotační titul, peníze jsme získali až teď. Doufáme, že teď se všechno rozjede a do konce léta budeme mít hotovo," řekl ČTK Kovařík.
Křešice se s povodněmi potýkaly opakovaně, velká voda je zasáhla i v letech 2002 a 2006. Obec se pak dočkala protipovodňové hráze za 195 milionů korun. Na loňskou povodeň ale nestačila. "Je projektovaná na dvacetiletou vodu. Loni byla hladina Labe o metr vyšší," vysvětlil Kovařík s tím, že obec by si přála lepší ochranu, ale zřejmě se jí nedočká. "Lidé by to určitě uvítali," doplnil Kovařík.
Ústecký kraj podle mluvčí Magdaleny Hanáčkové dokončuje opravy čtyř úseků poničených silnic. Na samotném majetku kraje a jeho příspěvkových organizací byly škody přes 111 milionů korun. Úřad řešil i problémy s pojištěním. "Měli jsme sice v loňském roce tak významné plnění, že pojišťovna vypověděla smlouvu, ale v rámci soutěže jsme uzavřeli jinou smlouvu a majetek máme pojištěný," řekla ČTK Hanáčková.
Ústecký kraj teď s Povodím Labe a Povodím Ohře jedná o záplavových územích. Povodí Ohře vrátil nové stanovení záplavového území řeky Ohře před soutokem s Labem. "Proti návrhu na stanovení aktivních záplavových zón se postavily obce a města z oblasti soutoku řek, kde by došlo na rozsáhlém území k okamžité stavební uzávěře, jež by měla zásadní dopad na budoucí rozvoj těchto hustě osídlených a využívaných lokalit. Navíc by byly zmařeny už dokončené investice v dotčených oblastech," řekla Hanáčková. Uzávěry by se týkaly především měst a obcí na Litoměřicku a Lounsku. V záplavových zónách není možné například stavět domy, výrobní haly nebo jen oplocení. Naproti tomu v nich lze postavit silnice. Kraj chce počkat na aktualizaci povodňových zákonů a na metodiku pro výpočet záplavových zón.
Povodně způsobily v Ústeckém kraji škody za více než 3,5 miliardy korun, v částce ale nejsou započítány škody na soukromém majetku. Zasaženo bylo 52 měst a obcí, právě na jejich majetku vznikly největší škody. Dosáhly téměř 2,5 miliardy korun.
zdroj: ČTK
